Fruta Bohemia, a.s.

Horčice

• Hořčice je jedním z nejstarodávnějších koření a jedním z nejstarších známých dochucovadel.
• Název hořčice v anglosaských a frankofonních zemích, tj. „mustard“, pochází z latinského spojení „mustum ardens“, což znamená „hořící víno“ a odkazuje na pikantnost rozdrcených hořčičných semínek.
• Věří se, že hořčice byla pěstována v Indii již roku 3000 př.n.l. a až mnohem později převezena Římany do Británie, kde ji používali jako koření.
• Ještě dříve, než se hořčice začala používat v kuchyni, byla využívána k medicínským účelům. Hořčice byla jako lék poprvé zmíněna v řeckých Hippocratových spisech.
• Římani si hořčici oblíbili natolik, že když se přesunuli do Galie (tj. dnešní Francie), tak sebou vzali hořčičná semínka a zasadili je v regionu Burgundsko.
• Z Francie rovněž pochází snad nejznámější druh hořčice – dijonská. Originální dijonská hořčice byla pěstována v oblasti Dijon, dnes tento název spíše odkazuje k specifickému výrobnímu postupu této hořčice (bez ohledu na lokalitu pěstování), jejíž palčivá chuť je dnes stejně populární jako ve středověku, kdy tato hořčice byla mimo jiné dodávána i na dvůr burgundských vévodů.
• Papež Jan Pavel XXII miloval hořčici natolik, že na počátku 13. století vytvořil ve Vatikánu novou pozici výrobce hořčice pro papeže – grand moutardier du Pape.
• V Dánsku a Indii se věří, že hořčičné semínko rozházené okolo domu chrání před zlými silami.
• Američané jsou největšími spotřebiteli hořčice na světě. Národní Den hořčice se slaví každoročně první srpnovou sobotu v Mount Horeb Mustard Museum ve Wisconsinu.
• První záznam o použití hořčice snad v nejslavnějším spojení – tj. s hot-dogem - pochází už z roku 1906.